Oculus vs ZeniMax - soudní boj začal

20.leden 2017 - Jan Horský

Tento týden se k soudu dostala žaloba ZeniMaxu na Oculus, ve které ZeniMax tvrdí, že celý Rift je jeho dílo, které pouze Oculus ukradl. Oculus na oplátku tvrdí, že se jedná o blbost.

Pokud si pamatujete na to, jak vznikl Oculus Rift, tak si jistě pamatujete roli Johna Carmacka, který světu Rift světu představil na E3. John byl tehdy zaměstnanec Id Software, studia které spoluzaložil v roce 1991 a které v roce 2009 koupil právě zmíněný ZeniMax. V roce 2012 se připravovalo znovu vydání Doom 3 (z 2004) jako tzv. BFG Edition a John hledal, jak by mohl oživit 8 let starou hru. A tak začal experimentovat s virtuální realitou, nakoupil několik VR headsetů, ovšem žádný nebyl natolik kvalitní aby Johna zaujal. Až na fórech MTBS3D narazil na Palmera Luckeyho, který tehdy experimentoval se stavbou vlastních VR headsetů a jeden prototyp tak Johnovi poslal. John jej upravil, dodělal podporu pro Doom3:BFG a vzal na E3.

Jako první se pojdmě mrknout na to, jaký byl tedy Johnův přínos pro vývoj Riftu. První věc po stránce hardware je to, že John přidal na Rift sledování pohybů hlavy, sledovácí zažízení od Hillcrest Labs, na které si nechal udělat i vlastní firmware a následně naprogramoval vlastní interpretaci dat z gyroskopů. Myšlenka osadit HMD sledovácím zařízením je však starší, Palmer měl tracker již na prototypu PR2 z roku 2011. Palmer sice přiznal, že ten tracker je odpad, ovšem myšlenka tam byla. Palmer následně použil několik dalších senzorů ve svých prototypech, jeden z nich dokonce od Hillcrestu. Johnovi však poslal prototyp bez sensoru, který osadil právě John. Ačkoliv se chvilku Hillcrest tracker používal interně s kódem, který John Carmack poskytl Oculu (pod NDA), pro DK1 nakonec Oculus vytvořil vlastní tracker založený na Adjacent Reality technologii. Oculus tvrdí, že díky jiné sledovací technologii musel vše smazal a naprogramovat znovu. Perličkou k této části může být fakt, že John sice napsal první sledování pohybů hlavy, ovšem tento kód vytvořil původní pro svojí společnost Armadillo Aerospace, která se zabývala vývojem raket pro cestování do vesmíru. Tracker byl použit na sledování orientace rakety.

Druhým velký přínos Johna je napsání správné korekce pro čočky, aby obraz nebyl zakřivený. To je Johnův přínos, bez diskuze. Ovšem jedná se o velmi obecnou technologii, navíc Palmer tvrdí, že k ní nikdy neměl zdrojové kódy a následně si Oculus naprogramoval vlastní řešení. Stejný systém jedné čočky a korekce používá i konkurenční HTC Vive nebo Playstation VR. Jak Palmer řekl u soudu "I guess what he did is ‘a’ solution rather than ‘the’ solution".

Jak je tedy vidět, Oculus a Zenimax spolu na začátku spolupracovali, jenže pak se spolupráce začala zadrhávat, jak se Oculu a ZeniMaxu nedařilo dosáhnout dohody o partnerství. Oculus na začátl nabídl za možnost vypůjčit si Johna 2% podíl ve firmě, tuto nabídku ZeniMax odmítl. Následně došlo na jednání mezi Brendanem Iribe (v té době CEO Oculu) a šefem Bethesdy a ZeniMaxu, kdy ZeniMax požadoval 15% ve firmě, nebo Johnovi zakážou pracovat na čemkoliv s VR. Když šef Bethesdy prohlásil na adresu Oculu "jste jenom banda děcek, měli byste pracovat s náma" bylo rozhodnuto o konci spolupráce. Ovšem potom, co se Oculu povedlo uzavřít první kolo financování a získat 16 milíónů dolarů, mohli si konečně dovolit Johna zaměstnat sami, což John s radostí přijal, protože chtěl pracovat na VR. John následně nějakou dobu seděl na dvou židlích v Oculu i id Software (vlastněné ZeniMaxem), ovšem díky komplikované historii nakonec jako poslední ze zakladatelů id opustil. Nějakou dobu bylo ticho, ovšem po koupení Oculu Facebook se ZeniMax ozval a Oculus, Facebook a Johna, Palmera i Brendana zažaloval.

Soudce tak nyní čeká nelehký úkol posoudit, jak velký přínos měl John na vývoj Riftu v době, kdy byl jěště zaměstnancem ZeniMaxu. Pokud by se například prokázalo, že Oculus postavil některé svoje řešení na zdrojových kódech ZeniMaxu, tak ačkoliv v dnešní podobě nezůstal z původní řešení ani jeden řádek, pořád by bylo celkové řešení ve vlastnictví ZeniMaxu, který by tak mohl požadovat stažení Riftu z trhu. Často se sice v průmyslu používá hláška "[zdrojový] kód je chráněný, vědomosti jsou zdarma' (code is copyrighted, knowledge is free), jenže americké soudy již několikrát dokázali, že to tak neberou.

První vypovídajícím u soudu byl John Carmack, kterého čekalo 3 dny otázek od právníka žalobce. V jeden moment se diskuze stočila kolem Macbooku, který John našel ve své skříni a který obsahoval zdrojový kód od RAGE a emaily, které patřili ZeniMaxu. Právník se ptal proč jej nikdy celý nesmazal, na což Carmack odpověděl hláškou "I am not a Mac user unless under duress" (Nepoužívám Mac pokud mi nevyhrožují), která se stala okamžitě hitem internetu. Nicméně tím ZeniMax dokázal, že John při své práci v Oculu měl přístup k vlastnictví ZeniMaxu, teď musí dokázat, že jej Oculus využil. Diskuze se následně stočila na to, co vlastně John dostal od Palmera, kdy právník Zenimaxu trval na tom, že se jednalo o jednoduché čočky, zatímco John trval na to, že se jednalo o kompletní systém.

Právě ovšem zmíněny zdrojový kód k RAGE je problematický, protože obsahoval Johnovo testovací prostředí pro VR. ZeniMax tvrdí, že Oculus toto prostředí okopíroval a zaintegroval jako součást svých produktů. ZeniMax zde povolal profesora z Princeton University, Davida Dobkina, aby dokázal shodu kódu Rage se kódem Oculu. Ten identifikoval 7 klíčových komponent, které fungují shodně (ovšem nikde kód Oculu se neshodoval s kódem od ZeniMaxu). Právníci Facebooku následně napadli Dobkinovu způbilosti, jelikož Dobkin nemá žádné znalosti VR ani přidružených věd, jako je třeba optika proto nemohl posoudit jak moc korekce chromatických aberací je kopírovaná a jak moc se jedná o obecný kód, který by takto napsal kdokoliv. Dobkin tuto absenci znalostí přiznal. Jelikož se jedná o pouze o funkční shodu, je na soudci jak toto posoudí.

U soudu se samozřejmě objevil i Palmer Luckey, který musel vyměnit svou hawajskou košili a sandále za příslušný oděv. Pro Palmera je to první veřejné vystoupení po dlouhé době, z veřejnost se stáhl v září loňského roku, když vyšlo na jevo, že podporoval část kampaně Donalda Trumpa. Za to schytal velkou vlnu kritiky, protože přece Trumpa volí jenom nevzdělaní venkované a správní lidé podporovali Hillary, po které zmizel ze sociálních sítí a neukázal se ani na konferenci Oculus Connect 3.

Palmer následně dostal řadu útočných otázek na své chybějící vysokoškolské vzdělaní, kdy například na otázku proč vše komentuje tak obsáhle, tak odpověděl, že když někdo vytrhne jednu větu z jeho emailové komunikace bez kontextu, tak může vyznít úplně jinak než v původním konceptu, na což dostal odpověd "ty nemáš právní vzdělaní, že?". Následně dostal otázky na to, že nemá ani titul z optiky, elektřiny nebo strojařiny, zakončené konstatováním, že vlastně 24letý Palmer nemá žádný vysokoškolský titul a tedy nemohl postavit Rift. Palmer ovšem v 18 letech pracoval v MxR Labu na Univerzitě Jižní Karolíny, která se VR zabývala. Například byl součastí FOV2GO týmu, který v roce 2012 představil světu VR prohlížeč postavený z čoček a kartonu (Google svůj Cardboard představil až o dva roky později).

Právníci ZeniMaxu přišli s rozborem VR, kdy hardwarovou část podle nich tvoří obrazovka, optika, snímač pohybu a ergonomie a argumentovali tím, že Luckey prototyp neměl snímač, proto se nejednalo o VR zařízení, které z toho udělal až John přidáním snímače. Právníci Facebooku na to reagovali tím, že jeho prototyp zase měl všechny ostatní části a že samotný snímač také není VR zařízení.

Další se na řadu dostal Mark Zuckerberg, který také musel vyměnit oblíbené šedé tričko za příslušný oděv. Právník ZeniMaxu si dělal srandu z bývalého hesla Facebooku "move fast and break things" (rozvíjej se rychle a rozbíjej věci) a ptal se především na to, za jakých podmínek proběhl nákup, kdy jsme se dozvěděli, že Mark zaplatil za Oculus částku kolem 3 miliard dolarů (dříve se uvádělo 2 miliardy). Následně se řešilo urychlený nákup - jelikož právně vše proběhlo behěm dvou týdnů. Mark říkal, že zde byli další nabídky, takže bylo potřeba jednat rychle. Navíc již dříve přiznal, že nákupu Oculu lituje, neboť kdyby rozpoznal potenciál VR dříve, mohl postavit vlastní tým a vytvořit vlastní produkt, který by nestál 3 miliardy dolarů. Obecně však Mark odpovídal, že se o kauzu nezajímá - je běžné, se po velké akvizici se objeví další, kteří chtějí si ukrást podíl a že věří svému právnímu týmu, že by upozornil, kdyby se dělo něco významného.

Většina soudního jednání je ovšem nudná, ovšem někdy se objeví zajímavé perličky. Například John Cammack musel vysvělit soudci zkratku BFG. Nebo ZeniMax vytáhl jeden dokument Oculu, kde stálo "chceme poděkovat Johnu Carmackovi, stvořiteli nebe i země (a DooMa, samozřejmě)". Líčení již trvá 2 týdny a odhaduje se, že jěště dva týdny by trvat mohlo, tak uvidíme, jak to celé dopadne.